Špaček

Haló haló...

chtěli by jsme upozornit všehny zvědavce, že se tuto sobotu 28.4.2018 od 18hod opět bude konat před kulturním domem v Mnichu hra "Špaček" nebo "Na špačka". Přijďte se podívat nebo zúčastnit. Sebou postačí dřevěné prkénko třeba z maminčiny kuchyně. Doporučujeme se z maminkami předem domluvit, jelikož nemusí být prkénko vráceno v původním stavu a možná ani jako jeden kus :-)

Něco z análů o této hře:

Špaček je velmi stará hra a podobá se například softballu nebo anglickému kriketu. Špačka hrávaly především děti, které pásly domácí zvířata. Je nenáročná na pomůc-ky a dá se hrát kdekoli na kusu rovné louky.
Špačka hrají dvě družstva. „Odpalovací rampu“ tvoří cihla (či placatý kámen) zapuš-těný do země tak, aby se v úrovni země vytvořila rovná tvrdá plocha. Asi 10 cm před ní se vydlabe do země podlouhlý ,,vymetací důlek ‘‘ hluboký asi 10 cm, široký 5 cm a dlouhý asi 15 cm. Po celé délce hřiště jsou po 5 metrech vyznačeny mety, jejichž bodová hodnota roste vždy po deseti bodech. Ke hře dále potřebujeme pálku a špač-ka. Pálka je z překližky či prkénka z tvrdého dřeva. Spodní hrana pálky musí být se-říznutá do ostří. Špaček je z polotvrdého dřeva a má tvar válce z obou stran ukonče-ného oblou špičkou.

Existují různé varianty pravidel a toto je jedna z nich:
Po nástupu obou družstev a jejich pokřicích rozhodčí vylosuje, které družstvo půjde na pálku a které do pole. První pálkař položí špačka kolmo přes důlek, uchopí pálku za její širší část a její rukojetí podebere špačka a ,,vymetá‘‘ ho do hřiště proti polařům. Polaři se snaží chytit špačka přímo ze vzduchu. Když se jim to podaří, získají 10 bodů a pálkař skončí svoji hru. Když polaři špačka nechytí ze vzduchu, položí pálkař pálku přes důlek a někdo z polařů se po-kusí špačka hodit a položenou pálku trefit. Polař hází z toho místa, kde špaček po vymetání zůstal ležet. Při házení se musí polař alespoň jednou nohou dotýkat toho místa, odkud se má házet. Když pálku trefí, žádné družstvo nezíská bod a pálkař svou hru končí. Teprve tehdy, když házející obránce pálku netrefí, získává útočník právo na tři pokusy tlučení špačka. Položí ho na odpalovací rampu a hranou pálky klepne do zadního konce špačka. Špaček nadskočí a v té chvíli ho pálkař plochou pálky odpálí co nejdál do pole. Polaři se ho snaží chytit přímo ze vzduchu a když se jim to nepodaří, má útočník druhý pokus z místa, kde špaček zůstal le-žet. Špačka nenatlouká ze země, ale z druhé pálky či z druhé cihly, kterou si s sebou nese. Po případném úspěšném druhém pokusu může obdobně hrát ještě po třetí. Chytí-li polaři špačka přímo z vzduchu při kterémkoli pokusu, získají 10 bodů, pálkař nezíská vůbec nic a ve hře na pálce končí. Teprve nechytí-li polaři špačka ani při třetím tlučení, získává pálkař tolik bodů, ko-lik udává nejvzdálenější meta špačkem překonaná. Jde tedy o to, dotlouci špačka co nejdál, protože čím dál po třetím pokusu doletí, tím více bodů pálkař získá.